Motto: „Soul je životní cesta, ale vždy je to cesta nelehká.“(Ray Charles)
Ray Charles byl génius, o tom není sporu. Byl to ale také člověk se svými chybami a náladami - a přesně tak ho vykresluje i film režiséra Taylora Hackforda, který na svém kontě příliš slavných filmů nemá (nicméně uznávám, že jeho Ďáblův advokát má velmi speciální místo v mém srdci). Režisér mistrně dokumentuje život geniálního hudebníka (resp. jeho část, ve filmu spatříte pouze období mezi léty 1937 a 1967), který jako by si svými zvratovými okamžiky o filmové zpracování přímo říkal. Ray je vychován svou tvrdou, ale spravedlivou matkou (scény z dětství se retrospektivně prolínají celým filmem), aby se postupem let stal americkou ikonou a podepsal rekordní smlouvu s Paramountem. Zároveň má ale problémy se vztah s alkoholem, o drogách ani nemluvě.
Film stojí za zhlédnutí už jen kvůli hudbě (ve filmu jsou koneckonců použity autentické nahrávky Raye Charlese), ale teprve výkon Jamie Foxxe mu dodal punc výjimečnosti. Foxx je středem pozornosti, svůj vzor zvládá dokonale a čiší z něj charisma a osobnost pro Raye Charlese tak charakteristická. Vše navíc působí neuvěřitelně samozřejmě a přitom je vidět, kolik energie Foxx do své role vložil. Samozřejmě že role slepého člověka je pozoruhodná sama o sobě, ale dokonce i Charlesovi přátelé potvrzují, že Foxx dokonale zvládl zpěvákovu mimiku i gestikulaci. Klobouk dolů, takový výkon si zaslouží uznání a Oskar byl v tomto případě zcela zasloužený.
Ray možná není strhující snímek, ale nesporně patří mezi nejlepší životopisné filmy. Ray Charles byl výjimečný člověk - poznejte to i vy!
2024 ©