Někteří lidé mne poňoukají k napsání dalšího zážitku. Tak tedy, původně jsem neměla moc čas ani náladu, ale nakonec jsem se rozhodla napsat o mé nedávné cestě na hrad Wartburg.
Takže moje naplánovaná cesta byla úžasná i přesto, že počasí jsem moc nevyhrála. Miluji cestování natolik, že je mi jedno, jestli jsou vedra anebo vánice. Hlavní je, že dojedu ve zdraví, poznám nových krajů a lidí, a nejdůležitější je vždy šťastný návrat domů. Všichni se ptají: „Jak to můžeš všechno stihnout, to není možné!“ A já vám řeknu: „Je.“
Tentokrát mě pozval na tento hrad náš dlouholetý kamarád z Düsseldorfu. Sice nemám ráda Němce, ale on je výjimka. Miluje Čechy, zná je možná lépe než já a myslím si, že kdyby mohl, stane se Čechem. Je to takový „Jára Cimrman“. A to je na něm sympatické. Dokonce mu o Cimrmanech vyprávím a po cestě musí povinně poslouchat jejich hry. Překládám mu děj a on je spokojen, že alespoň ví, o co jde. Také jsme si spolu zanadávali na „Sasíky“, postěžovali si na stav německých dálnic a tak. Prostě je to kluk do nepohody, bude mu 60 let, platí to, co řeknu já, zdokonalím se v němčině a hlavně umí fotit. A to nejdůležitější je, že nemá vedlejší úmysly, ačkoliv mě možná tajně miluje. Jmenuje se Hans Christian P…., ale jinak Christian.
Protože Christian má dočasné bydliště v Erfurtu kvůli práci, náš výchozí bod byl právě tam. Je expert na energetiku ačkoliv vystudoval práva a filozofickou fakultu. Ale když vidí jahodník, neví, že je to jahodník, protože nevidí jahodu. Takže chytrý kluk, ale do života nepoužitelný. Jak by řekl Karel Infeld Prácheňský v roli Vavrocha: „… nevím, jestli bude do zemědělství… jestli ho bude bavit to co nás. Kydat, dojit a tak…“
Takže Wartburg.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Wartburg
Samozřejmě Němci opěvovaný hrad, takže jsem se těšila. No, ale řeknu vám, nic moc. A opět použiju citát tentokráte Varla Frištejnského při dobytí severního pólu: „Já tomu možná nerozumím, ale já tady nic extrovního nevidím. Když to srovnám s výletem na Kokořín…“
Začalo to tím, že jsem na start přijela hladová. Dvě a půl hodiny v autě udělá své. Christian navrhl, že se můžeme zastavit někde cestou a abych zatím hlady neomdlela, vrazil mi nějaké křupky.
Takže jsme vyrazili „vstříc novým zážitkům“. Z Erfurtu je to asi 70 kilometrů, nevím přesně, ale to je jedno. Hlavní je, že na jídlo jsme nějak zapomněli. Nevadí, říkal Christian. Na takovém hradě bude určitě nějaká restaurace či občerstvení. Zaparkovali jsme a vydali se k hradu. No řeknu vám, zvenčí nic moc. Nehledě na to, že věže hradu byly obaleny modrým igelitem, takže ani nic k focení. Restauraci jsme sice objevili, ale také jsme dostali informaci, že poslední prohlídka hradu je v 16.30 hodin. Vzhledem k tomu, že bylo 16.15, jídlo se opět nekonalo. No dobrá vydržím to a pak si dám pořádný steak!!! Nejkrásnější z osmi místností byla ta poslední. Byl to jakýsi sál, ve kterém se dodnes pořádají koncerty a jiné slavnosti. Christian sice zaplatil poplatek za focení, ale jen bez blesku. Takže hezkých fotek moc nemám, ale v tomto případě mi to ani moc nevadí. Taková naše Lipnice je proti tomuhle hradu královna. No a ještě mám hlad.
Hned po prohlídce jsme se vrhli do restaurace, sedli si na místo a pochvalovali si, že tu nikdo není a tudíž bude jídlo rychle hotové. Omyl. Přiběhla paní s hadrem v ruce a jala se nás vyhazovat, protože právě zavírají. Začalo mi být na omdlení. Dobrá. Dojedeme tedy do Eisenachu a dáme si něco tam. Zastavila jsem u první restaurace. Po 5 minutách čekání na číšníka jsme se zvedli a šli jinam. Dávali nějaký fotbal a pán se ani nevzrušil našim příchodem. Pak jsme objevili útulnou hospůdku v italském stylu. Trattoria la Grappa. Moc hezké místo. Doporučuji všem. Dala jsem si obří steak a ukojila můj hlad. Za odměnu, že jsem tak dlouho vydržela, jsem si dala Tiramisu.
Nacpaná k prasknutí jsem dosrkla mátový čaj a vydali jsme se do Erfurtu. Christiana jsem vysadila u domu, přispěl mi na benzín a vyrazila jsem k domovu. Doma jsem byla docela rychle, ale už jsem zažila lepší výlety. Další výlet je naplánován a budu se těšit na
http://cs.wikipedia.org/wiki/Moritzburg_%28z%C3%A1mek%29
Tam se natáčela Popelka. Tam bude určitě krásně.
Všechny fotky i ty nevydařené jsem dala opět do mého alba na Rajče. Omluvte prosím kvalitu: http://ducka.rajce.idnes.cz/Wartburg/
2024 ©