Začnu mou nocí ve Western městečku Šiklův Mlýn. Mají tam propracovaný systém, který se mi zdál až moc složitý, ale to bylo asi jen zdání. Nejdříve jsem musela přijet k vrátnici a zastavit před závorou. Samozřejmě bokem, abych nepřekážela. Pak jsem na vrátnici požádala o ubytování. Paní mi dala vybrat. Hotel, Penzion, Kemp, Chatka, Tee-pee… Takže jsem požádala o penzion. Zavolala do penzionu a zeptala se, zda mají volný pokoj. Pak mě pustila do areálu a vyžádala si jakousi zálohu 500,- Kč, kterou mi údajně vrátí při placení faktury za ubytování. Nedopatřením jsem zajela k hotelu a ne k penzionu a šla dál. Slečna v recepci mi sdělila, že v penzionu je záchod s koupelnou na chodbě a v ceně není snídaně. Když budu chtít snídani, musím zaplatit 120,- Kč. Tak jsem požádala o pokoj v Hotelu Colorado Grand **. Cena mi byla stanovena takto: Protože nebyl víkend, dostala jsem slevu 15%. Protože jsem byla sama a nezaplnila jsem pokoj, připočítala mi 50% z ceny pokoje. Pak mi připočetla parkovné a vstupné na druhý den 50,- Kč. Pak chtěla vstupné asi 180,- Kč na dnešní den, což mě přišlo docela kruté, když měla proběhnout pouze poslední akce celodenního programu a ta ještě byla zrušena kvůli dešti, ale vytasila jsem na ní VOLNOU VSTUPENKU pro dárce krve, takže jsem to na štěstí platit nemusela. A ještě mi sdělila, že když areál opustím do 10.00 hodin,na vrátnici mi při odjezdu vrátí 50,- Kč za vstupenku. Tak co, pochopili? No nevadí.
Takže jsem se ubytovala. Pokojík docela ucházející. Malinkatý a večer jsem zjistila, že celá budova je ve stylu „okal“ prostě Papundekl. Protože se otřásaly stěny, slyšela a cítila jsem každý pohyb z vedlejšího pokoje. Byla tam televize. Ubytovala jsem se a šla na večeři do městečka. Dala jsem si večeři, prošla v dešti městečko, kde nebyla ani noha, protože stále pršelo a pak šla spát. Takže do teď nic moc. Ovšem co mě velice zaujalo, byla snídaně, která byla opravdu luxusní a opravdu taková, jaká by měla být. Na to, že měl hotel pouze dvě hvězdy, opravdu úžasná snídaně. Několik sladkých kousků, několik druhů pečiva, čerstvé ovoce. Výběr čajů, džusů i kávy. Já si dala horkou čokoládu. Míchaná vajíčka, opečené klobásky a vařené párečky. Několik druhů müslí a samozřejmě Nutella. Nakrájený meloun. Studené mísy, několik druhů sýra… no prostě snídaně luxusní. Tolik k mému pobytu ve Western městečku Šiklův Mlýn.
Moje první zastávka tohoto dne byla na hradě Pernštejn. Opět pršelo a musela jsem čekat půl hodiny, protože otvírají až v 9 hodin. Hrad Pernštejn je jeden z nejvýznamnějších moravských hradů založený ve 13. století, ve své době byl nedobytný! Hrad je velice rozsáhlý. Máte na výběr z několika prohlídkových tras. Ovšem pokud chcete opravdu něco vidět, jako například podkroví, sklepy a plně vybavené interiéry je nutno si prohlídku objednat dopředu. N nádvoří se griluje, je tam expozice zahrady a prodejny se suvenýry.
Další zastávkou ve směru Brno bylo město Velké Meziříčí. Tam jsem navštívila zámek, který byl vlastně původně hrad a nyní se v něm nachází muzeum. Roku 1995 restituovali zámek Podstatzští-Lichtenstein. Majitele zámku můžete potkat na nádvoří, jako se to stalo mně. Je to velice milý usměvavý pán, který s úsměvem odpoví na pozdrav. Dále pak jsem putovala do centra města, kde se nachází trh se zeleninou, a na cestu jsem si koupila angrešt. Protože se blížilo poledne sedla jsem do jedné zahrádky a dala jsem si ovocné knedle s tvarohem. Okoukla jsem kostel svatého Mikuláše, jehož věž je vysoká 64 metrů a má největší prosvětlený ciferník ve střední Evropě o průměru 420 cm.
No a následuje Třebíč. Tam jsem se také zdržela docela dlouho, protože je tam velice krásně. V První řadě jsem navštívila Baziliku svatého Prokopa, která patří ke klenotům evropského stavitelství. Jednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století, a byl znovu objeven až v roce 1862.
Mou další zastávkou byla židovská čtvrť. Židovská čtvrť byla společně s židovským hřbitovem zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 2003. Je tam 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například 2 synagogy, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy. Židovská čtvrť je volně přístupná. A je tu také zvukový portál, na kterém si můžete poslechnout vše zajímavé a o dochovaných domech. Je to krásné místo s malebnými uličkami. Hřbitov už jsem nestihla navštívit, protože opět začalo pršet, ale věřím, že zde nejsem naposledy a určitě se sem ještě podívám.
No a je tu Brno!!! Samozřejmě hrad Špilberk. Původně barokní vojenská pevnost s věznicí přestavěná z královského gotického hradu. No a dnes je zde sídlo Muzea města Brna. Stará radnice je nejstarší světská stavba v Brně s historickým jádrem z 1. poloviny 13. Století a gotickým portálem. Vyhlídková věž, na kterou si můžete zajít, je vysoká 63 metrů a je v ní umístěna expozice dějin radnice. No a nesmím opomenout dominantu města Brna a to katedrálu svatého Petra a Pala Petrov, která má impozantní exteriér přestavěný ve stylu novogotiky.
No protože opravdu hustě pršelo, rozhodla jsem se, že vzdám mojí výpravu Vysočinou a vyrazím k domovu. Tak se také stalo, ale když jsem se blížila k Praze, přestalo pršet a já toho chtěla využít. Rychle jsem jukla do seznamu a vida, nejblíže ode mě se teď nachází rozhledna na velkém Blaníku. Tak hurá na rozhlednu. Parkoviště pod kopce nebylo prázdné, což mě uklidnilo, že tam nebudu sama. Už je dost pozdě a nevím, zda tam ještě vůbec někdo je. Dole jsem si přečetla něco o historii a také radu, že si mám změřit čas. Výstup nahoru mi trval 30 minut pomalým krokem. Ovšem zdálo se mi to nějak daleko a po cestě ani jedna červená značka, kterou dole sliboval Klub českých turistů. Nahoře jsem si pak v tabulce dočetla, že podle času, který jsem potřebovala na výstup, mi je 75 let. Když jsem kráčela nahoru, potkávala jsem lidi, kteří šli dolů. A nahoře jen párek milenců. Tuším, že to byli ti, kteří prodávají vstupenky, ale už bylo zavřeno, takže nevím. Po cestě zpět jsem zjistila, že jsem šla úplně špatně. Proto těch 75 let. Je to pouhých 300 metrů a já šla druhou cestou, která má více než kilometr. Nevadí, procházka to byla krásná. No a teď jsem tak unavená, že kdyby přede mě postavili pyramidu, bude mi to jedno a pojedu domů.
Pak jsem si ještě postála na D1 hodinku v koloně, protože se tam převrátil jeřáb a v 10 večer jsem byla doma jako na koni. Tak dobrou noc přátelé. Ještě jednou přikládám odkaz na fotky:
2024 ©