Mé putování mělo začít v Mnichovicích, kde se nalézá kostel Panny Marie. První písemná zmínka o tomto kostelu je z roku 1135!!! Ale bohužel mi někdo volal a já se zapovídala tak, že jsem přejela odbočku. Nechtěla jsem se vracet, protože jsem mněla mnoho kilometrů před sebou. A dalších 12 km navíc je moc. Moje první zastávka byla v Sázavě. Zde je úžasně krásný slovanský benediktýnský klášter založený poustevníkem sv. Prokopem za vlády knížete Oldřicha v 11. Století. http://www.klaster-sazava.cz/ opravdu stojí za návštěvu.
Nejvíce mě zaujala jižní loď gotického torza chrámu. Když stojíte přímo pod ní… neopakovatelný zážitek. Padne na vás pokora a velikost tohoto místa. Opravdu krása. Dále pak můžete navštívit místo legendárního setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem u zázračné studánky.
Další mojí zastávkou byl hrad Pirkštejn. Bohužel tato stavba prochází rozsáhlou rekonstrukcí, takže moc hezkých dojmů jsem si neodnesla. A paní, která sedí na informacích, odešla o 15 minut dříve na svačinu, tudíž se mi nechtělo další hodinu čekat. Škoda. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pirk%C5%A1tejn
Mojí další zastávkou byl Český Šternberk. Hrad je vidět už z dálky. Je to velice mohutná stavba, která se tyčí na skále u břehu řeky Sázavy. Hrad byl založen roku 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců a pojmenován podle dobové zvyklosti "Šternberk". V roce 1992 byl hrad vrácen v restituci současnému majiteli Zdenku Sternbergovi. http://www.hradceskysternberk.cz/?index Což je v skutku ojedinělé, to musíte uznat.
Dále jsem se vydala k vodní nádrži Švihov. Je to největší vodárenská nádrž v České republice a ve střední Evropě. Více se dočtete tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_%C5%A0vihov
A jedeme dál!!! Ledeč nad Sázavou. Hrad Ledeč nad Sázavou byl založen ve 2. polovině 13. století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Je tam také vysoká věž, ze které je krásný výhled do okolí. Moc jsem se tu nezdržela, protože mě čekalo velice krásné místo. Ale o tom až později. Poznáte to tak, že z toho místa mám nejvíce fotek a tak nějak se budu roztouženě tvářit, ale nebudu předbíhat.
Další zastávka je: Světlá nad Sázavou. V tomto městě je velice mnoho památek a míst, které stojí za to navštívit, ale bohužel se rozpršelo a tak jsem byla nucena brzo odjet, ale stihla jsem se podívat na kostel sv. Václava, protože stojí přímo vedle Informačního centra. Je to zvláštní stavba z druhé poloviny 12. století. Pak jsem jukla na zámek, který je vlastně škola. Měla jsem v plánu navštívit hřbitov z napoleonských válek, ale bohužel počasí mi nepřálo a tak jsem vyrazila dál.
Hrad Lipnice. Jeden z nejmohutnějších českých hradů založený na počátku 14. století Lichtemburky. Hrad si samozřejmě můžete prohlédnout s výkladem průvodce, ale jak už je u mne zvykem vydávám se na průzkum vždy sama s plánkem v ruce. Věděla jsem, že tu zůstanu déle, protože se obloha rozjasnila. Pán Bůh věděl, že se mi tu bude líbit a tak mi to umožnil. Jakmile jsem pak sedla do auta a odjela z tohoto místa, nastala průtrž mračen! Ještě neodjíždím!!!
Legenda praví, že manželka Čeňka z Vartenberka, Kateřina z Landštejna, se zamilovala do Jindřicha z Dubé, majitele nedalekého hradu Orlíka nad Humpolcem. Když se Čeněk o nevěře své ženy dozvěděl, dal Jindřicha zavraždit. Pro svou Kateřinu pak nachystal krutou smrt. Do výklenku v hradní kapli vsadil nejprve svého zavražděného soka a k němu pak nechal postavit nebohou Kateřinu a vlastní rukou ji tam zaživa zazdil. Na počátku 18. století se při stavebních úpravách hradní kaple skutečně našel zazděný výklenek a v něm dvě lidské kostry, jedna údajně se zbytky brnění. Brrrr. Byla jsem se tam podívat.
Můžete vyšplhat na věž a porozhlédnout se po okolí. Cestou nahlédnout do sálu věže Samson. Projít se po Trčkovském paláci a nahlédnout do kaple s onou strašlivou legendou. Navštívit rozlehlá sklepení, kde po chvíli zjistíte, že nemají konce. Uvidíte starověkou velice hlubokou studnu, která je právě v onom sklepení. Posadit se na „Výserník“ a představit si, jak to asi tenkrát bylo.
Anebo se jen tak posadit v jakémkoliv místě hradu, třeba na zem a nasávat tu energii zdí starověkého hradu. Opravdu krásné místo. Já se například posadila na zdiva rozbořené věže a jen tak se kochala okolím. Pak jsem si lehla na lavici a zvřela oči pro lepší představu tehdejší doby. Ani se mi odtud nechtělo. http://www.hrad-lipnice.eu/titulni-stranka/
Další zastavení bylo v Havlíčkově Brodě. Protože mi stál v cestě, chtěla jsem si prohlédnou jeho náměstí a podívat se, jaké to tam mají. Jejich náměstí je právě jedna veliká stavba, ale myslím si, že až to bude hotové, bude to velice krásné náměstí. Používají klasické žulové dlažební kostky. I moderní materiály. Těším se, až to bude hotové a pojedu se tam podívat.
No a další místo, kde jsem zatavila: Chotěboř. I když je mnoho k vidění, opravdu jsem jen „proběhla“. Takže se ani nebudu rozepisovat. Ale za zmínku stojí raně barokní zámek z let 1701-1702 v anglickém parku, sídlo městského muzea. Dále jsem pak projížděla okolím Ždírce nad Doubravou. Krásnou krajinou a komplexem rozmanitých lesních ekosystémů Národní přírodní rezervace Ransko. Národní přírodní rezervací je toto místi už od roku 1997.
A nyní Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Našla jsem obrázek, který ukazuje tuto tavbu z ptačí perspektivy.
Dále pak Nové Město na Moravě. Devět skal. Bohužel jsem jen městem projela, protože se opět rozpršelo, ale pro případné návštěvníky napíšu, že je to skalní město a nejvyšší vrchol Žďárských vrchů vyhlášený roku 1976 přírodní památkou.
No a pro dnešek poslední zastávkou a také mým noclehem bylo místo Dolní Rožínka. Vám to asi nic neříká, ale když vám řeknu, že tam je „Western městečko Šiklův Mlýn“? No jasně!!! Kde jinde bych taky mohla já přenocovat?! Tak dobrou noc přátelé.
Všechny fotky z mého výletu najdete opět tady:
2024 ©