Tajemník její výsosti

Právě jsem dočetla knihu od George Sand Tajemník její výsosti.

     Tak teď ale vážně nevím, co napsat abych neprozradila samotný děj a hlavně závěr. Jen vám napíšu, že celou knihu si myslíte o ději úplně něco jiného, než doopravdy nakonec vypovídá. Někdy jsem si řekla: „Probůh Sandová, to snad nemyslíš vážně!“ Dokonce i na poslední straně jsem si myslela, že se vše v dobré obrátí a nešťastně zamilovaný hrabě dosáhne svého cíle, ale… Nejdříve jsem si řekla, že ta princezna je zlá… ale ona vlastně udělala to nejlepší, co pro něj mohla udělat.

     Pořád nad tím přemýšlím, jestli mi v knize při čtení něco podstatného neuniklo, protože u toho myslím na blbosti, ale asi ne. Jen se mi vybavila úryvek z knihy povídek, kterou napsal a načetl Zdeněk Svěrák, kde Divačka vypráví o svém rodiči, který ji varuje: „… ne láska, ale chlípnost ho k tobě táhne….“ Budu si muset povídky zase přečíst abych se probrala a spadla na zem.

     Takže vlastně nakonec vše dobře dopadlo… a úryvek jsem si vybavila neprávem. Doporučuji přečíst. Jak známo pisatelka do děje určitě dala něco ze sebe a proto opakuji: „Škoda, že jsem se narodila ve špatném století“. Romantická duše by si přišla na své a ta moje by našla více pochopení. Ačkoli mám pocit, že u těch, kteří si to zaslouží, pochopení nalézá.

Tak a teď se vrhnu na další knihu. … abych zahnala chmury…