Consuelo - George Sand

Consuelo – George Sand

Hned na začátek bych chtěla upozornit, že román, který já právě dočetla, byl vydán v roce 1927 a existuje nové vydání z roku 1988. Toto novější vydání je údajně velice „ořezáno“ a je to krácená verze rozsáhlého třídílného vydání právě z roku 1927. A proto bych vám jej nedoporučovala, připravíte se o mnoho krásných pasáží a budete ochuzeni o krásu starého podání českého jazyka. Nevím, zda budete mít štěstí a podaří se vám ho sehnat kompletní, ale budu vám držet palce. Mně se to podařilo, ale s láskou jsem ho věnovala a nelituji toho, protože věřím, že se mi podaří najít nový. A kdyby ne, vím, že je v dobrých rukou.

Děj příběhu je hlavně o jedné chudé dívce Consuele, která měla obrovský dar. Nebyla krásná svou tváří, jak se v té době požadovalo od zpěvaček, ale byla krásná svou duší, svým hlasem, svou láskou, věrností a inteligencí. Prožila velmi mnoho špatného a zlého řekla bych, že víc než toho dobrého a nikdy si nestěžovala. Rozdávala štěstí a lásku v takové míře, že to lidem prostého ducha nešlo na rozum a odzbrojovala tak své nepřátele i sokyně. V románu předčí svou čistou duší i Marii Terezii, se kterou se setkala.  Vždy myslela na dobro druhých a v každém se snažila vidět jen to dobré. Jen příklad za všechny:

Neskutečně milovala chudého hocha, kterému se zaslíbila již v raném dětství. Odpouštěla mu jeho nevěry, omlouvajíc to tím, že tak činí v pomatení smyslů. Když však na vlastní oči viděla jeho nevěru, puklo jí srdce. Její učitel viděl, že trpí a tak ji poslal do spřátelené rodiny v Čechách.  Tam se do ní zamiloval Albert a ona poprvé poznala, co je to opravdová láska. Po nějaké době se octla tváří v tvář své sokyni, která porodila dítě právě svému snoubenci, který se dříve zaslíbil Consuele. Protože toto dítě sokyně odložila, Consuela jej s láskou opatřila a zajistila mu budoucnost o které ani sama nesnila.

Consuelo měla několik obdivovatelů a nápadníků, ale ona byla věrna svému povolání a hudbě a hlavně člověku, kterého tolik milovala. Byl to jediný člověk, který jí miloval na tolik, že byl ochoten obrátit svůj život naruby. Consuelo si však nebyla jista svou láskou k němu, protože onen hrabě byl ostatními považován za nemocného a blázna. A ona viděla jeho duši čistou a krásnou. Odcestovala se slibem, že se vrátí. Na svých cestách pak poznala několik lidí, kteří ovlivnili její život. Pomáhala chudým, spala s tuláky pod jednou střechou, zachránila vězně, kterého vlekli do Pruska, a zajistila mu svobodu. Když konečně se ujistila o svých citech a byla si jista, že jediný člověk, kterého opravdu miluje je právě hrabě Albert z Čech, od kterého kdysi odjela, rozhodla se rozdělit své srdce a milovat ho až do smrti. Její učitel a náhradní otec však obával se, že onen muž jí nemiluje a byla by škoda zmařit tak úžasný talent, překazil Consuele štěstí za jejími zády…

Aby tento článek dával smysl, musela bych vám odhalit detaily jejího cestování a všech činů, kterých byla Consuelo schopna pro lásku podniknout, ale musela bych prozradit konec celého děje a připravila bych vás o napětí a hlavně o překvapivý konec, který na Consuelu čekal. Já sama jsem z toho velice špatná, protože jsem očekávala úplně něco jiného, ale takový je prostě život. Ještě stále přemýšlím, proč George Sand právě takto, zakončila svůj román a přemýšlím, zda v tom byl nějaký úmysl, či čtenáři chtěla něco sdělit.

Nerada se vzdávám věcí, které mám ráda a které se mi líbí, a proto věřím, že román si přečtu znovu.

George Sand měla schopnost geniálně improvizovat, vyhledávala a pečlivě studovala nejrůznější dokumenty, historické a jiné prameny a snažila se je maximálně zužitkovat ve své umělecké tvorbě.
V románu Consuelo využila znalost hudby, k níž měla vzhledem k mnohaletému přátelství s polským skladatelem Fryderykem Chopinem, velmi blízko. Starala se o něj téměř do konce jeho života, když byl jeho zdravotní stav horší, strávila s ním jednu zimu v klášteře na Mallorce. V románu se objevil autorčin příklon ke křesťanskému a utopickému socialismu, republikánství a feminismu, také zájem o historii Čech, zejména našeho husitského hutí, ke kterému projevovala zjevně kladný postoj.

Je to román dobrodružný, ale také milostně psychologický a černý, kvůli událostem a hrůzným příhodám v podzemí. Projevují se zde hlavně rysy romantismu, ať už útěk ze společnosti do přírodního a venkovského prostředí, vnímavá citlivost, náhlé dějové zvraty, tajemno, sympatie k prostým lidem, sklony k historismu. V dílech se objevuje její stylistická lehkost, přirozenost, klasicky čistý jazyk.

George Sand - Sofii Podlipské

(Překlad prvního ze dvou dopisů G. Sand, které byly ve francouzštině publikovány Jeronýmem Holečkem v časopisu pro moderní filologii, 1913. Holeček uvádí, že dopisy byly uchovávány v rodině Podlipských.)

Paní Sofii Podlipské v Praze

Madame,

jsem velmi dojatá zásilkou, kterou jste mi laskavě poslala. Dostala jsem ji před několika dny zároveň s přiloženým milým dopisem. Jsem tím poctěna. Cítím, že Váš překlad byl dělán s citem a láskou, vybraně a šlechetně. Pan Leger mi poslal francouzský překlad Vaší zajímavé předmluvy. Přenesla mne do vzdálených časů, kdy jsem si vysnívala Consuelina dobrodružství a nemajíc dostatek informací, pokoušela jsem se proniknout a vcítit do génia Čech. Krásy jejich krajiny a do hlubokého ducha skrytého v symbolu kalicha. Neměla jsem ani možnost ani prostředky jet do Čech a říkala jsem si, že pokud jsem se dopustila nějakých chyb, Čechy mi je odpustí už pro můj upřímný zájem a vřelé sympatie. Zůstávám přesvědčena, že národ, který měl tak dramatickou a pohnutou minulost, je a bude vždy velkým národem. Přijměte, vážená paní, mé díky a výraz mých upřímných citů

George Sand

Palaiseau, Seine-et-Oise, 14. února 65.

George Sand byla zajisté výjimečná žena, jakých tehdy v devatenáctém století po světě chodilo jen velmi málo. S jakou lehkostí psala a s jakou pílí se stavěla ke svým myšlenkám? 11 kapitol románu Consuelo dokázala stihnout za pouhých deset dní. Snad by se dalo říci, že stejně rychle jak psala, tak Sand i žila.

Román Consuelo a George Sand mi dodaly sebevědomí a cítím se opravdu lépe. Nejsem zas až tak divná, jak si mnozí myslí. Už nikdy mě nikdo neponíží a neporazí na kolena. Po dlouhé době se cítím dobře a moje srdce opět funguje.