Miroslav Donutil jako Sluha dvou pánů
Jeden z nejpopulárnějších herců současnosti, člen činohry Národního divadla Miroslav Donutil, patří k předním českým televizním bavičům. Tento herec překonal dlouholetý rekord Národního divadla.
Herec Miroslav Donutil tak trochu přepsal dějiny Národního divadla. Dlouholetému členu činohry se podařilo vyrovnání letitého rekordu v počtu odehraných představení. Stalo se tak v sobotu 27. září 2008, kdy na jevišti rozehrál rozverný příběh Goldoniho Sluhy dvou pánů. Od premiéry v roce 1994 už v neuvěřitelné 403. repríze. Stejně úctyhodného čísla dosáhla už jen Örkényho Kočičí hra v hlavní roli s Danou Medřickou.
Zatímco herecké obsazení většiny postav Sluhy dvou pánů se za léta uvádění proměnilo, jedna stálice zůstává, a tou je právě Miroslav Donutil. Už 403krát stál před nabitým hledištěm Národního nebo Stavovského divadla jako neodolatelný sluha Truffaldino a vždy z něj odcházel za dlouhého potlesku nadšeného publika. Právě na jeho výkonu je postaven úspěch představení, které je neuvěřitelných čtrnáct sezon vyprodáno.
Sluha dvou pánů je ukázkovým příkladem klasické „commedie dell´arte“ s tradičními postavami a situacemi a také prostorem pro improvizaci, které je Miroslav Donutil mistrem. Odehrává se v úzkém rodinném kruhu, kde se právě chystají zásnuby. Všechno komplikuje sluha Truffaldino. Rozehrává komedii záměn a nedorozumění, která přes mnohé peripetie vrcholí očekávaným šťastným koncem. Spoluhráči Truffaldina jsou ustaraný tatík Pantalone, přemoudřelý doktor a jejich zamilované děti, dobrodružný pár milenců, hostinský Brighella a služka Smeraldina.
Miroslav Donutil v roli věčně hladového, mazaného poplety Truffaldina udělal z inscenace Sluhy dvou pánů v režii Ivana Rajmonta legendární představení, které láká stále další a další diváky. Bude proto zajímavé sledovat, na jakém čísle se nakonec počet repríz zastaví.
A co si myslí o představení Sluha dvou pánů sám Miroslav Donutil? „Lidé se mě často ptají, zda po třinácti letech v roli Truffaldina nejsem unavený. Nejsem, protože jsem od začátku diváka učinil jedním ze svých hereckých partnerů. Opírám se o jeho pohledy, výraz, gesta. A protože na každé představení přijdou jiní lidé, hraju pokaždé s novým partnerem. To je osvěžující. Něco jiného je únava fyzická, tu cítím. Sluha dvou pánů je fyzicky náročná inscenace, a čím jsem starší, tím víc si to uvědomuju.
A co na to Trufaldino, sluha dvou pánů Carla Goldoniho? „Není to paráda? Tolik sluhů hledá pána a já mám hnedka dva! Ale co si teď počnu? Sloužit dvěma pánům, to přece nejde. Že ne? A proč ne? Nebyla by to krása, sloužit oběma, pobírat dva platy a dostávat dva obědy? Byla by to krása a ne, že ne, kdyby na to teda nepřišli. A kdyby na to přišli, co se mě může stát? Nic. Když mě vyhodí jeden, zůstanu u toho druhého. Na mou duši, já to zkusím! A kdyby to jenom jeden den vydrželo, zkusím to! Už za tu zkušenost to stojí. A jde se na to, napřed pro poštu, pro oba dva!"