To, že jsem opět navštívila Národní divadlo kvůli Sluhovi dvou pánů, to snad už ani nebudu psát. Trapnost sama, já vím. Ale dlouho očekávaná návštěva Stavovského divadla kvůli hře Revizor od Nikolaje Vasiljeviče Gogola s Mirkem Donutilem, to byla událost.
Tentokrát jsem se do Prahy vydala s kamarádkou, která je tak trochu divadlem posedlá stejně jako já, ale má nevýhodu. Stále pracuje a má čas pouze ve čtvrtek a v neděli. A můj Revizor se trefil. Takže jsme vyrazili trochu dříve, abychom se mohli pokochat Prahou a hlavně koupit něco hezkého. Opět jsem zajela do Palladia. Dali jsme si něco k snědku a prolezli snad všechny obchody, které jsme potkali. No a pak jsme se vydali do divadla.
Koupila jsem si program a čekala, až to začne. Opět jsme seděli v první řadě, takže nám neutekly žádné detaily. Hlavně Saša Rašilov ve slipech byl neodolatelný a dámy v první řadě daly najevo své nadšení. Ovšem když vylezl na scénu Jan Novotný, který v Revizorovi hraje Osipa a ve Sluhovi dvou pánů kuchaře, tak mě přepadl neskutečný amok a nemohla jsem přestat se smát, prostě to nešlo. Dobré 2 minuty proto stál ve svém ohozu a čekal, až mě to přejde. Nakonec přišel ke mně a vesele na mě křikl. „Néééch to ho!!!“ To se ovšem zase začali smát ti ostatní. Pak teprve přišel dlouhý monolog, který měl říci. Popíšu vám, čemu jsem se musela tak smát.
Pan Novotný, kterého znám právě ze Sluhovi dvou pánů, jako hodného, skromného kuchaře se na scéně objevil asi takto:
Na hlavě měl přišpendlený pramen šedivých vlasů, se kterým neustále házel, naznačujíc tak, že má patku. Činil tak každých 10 vteřin. V puse žmoulal ohořelého vajgla a neustále si odplivoval, bohužel z první řady bylo vidět, že pouze nenaznačuje. Na bradě měl načerněné týdenní strnisko a na těle mu vlály zbytky po bílém síťovaném tílku, které se minimálně 2 roky nepralo. Zbytky tohoto tílka byly bravurně zastrčeny do trenýrek, které mu byly tak o 3 čísla větší, nohavice pokrčené a taktéž dlouho neviděli pračku. Hubené nožičky vykukovaly z těch volných trenýrek a na nohou měl retro pantoflíčky s dírami na palcích. Celé tělo měl pomalované fixou, která měla značit tetování.
No prostě neodolatelný pohled!!!! Nemohla jsem se udržet. To musíte vidět.
Děj se odehrává v jednom dni, v neurčitém, malém provinčních městečku za vlády Mikuláše I. Hra nám odhaluje poměry ve společnosti, zkaženou morálku, úplatkářství, lidskou hloupost, podezřívavost a je zároveň groteskním obrazem tehdejší ruské společnosti, tak i nadčasovou kritikou společnosti vůbec. Hláška jako: "Nevrč, brachu, na zrcadlo, máš-li hubu křivou" a "Čemu se smějete? Sami sobě se smějete" dokládá, že hra je aktuální dodnes. N.V.Gogol se soustředil na popsání společenských rozdílů, ale hlavně neřestí a prohnilosti byrokracie, a lidského charakteru
CHARAKTERISTIKA POSTAV:
Ivan Alexandrovič Chlestakov - mladý, nevýznamný úředníček, vychloubačný, mírně lehkomyslný, hloupý
Anton Antonovič Meluzin-Vichurovskij - městský hejtman, nejvíce prohnilý institut, podlézavý, uplácející, snaží se házet vinu na ostatní, sám se ospravedlňuje, velmi hloupý
Ámos Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin - soudce, snaží se dělat chytrého, také velmi hloupý, snadno uplatitelný
Petr Ivanovič Dobčinskij, Petr Ivanovič Bobčinskij - místní statkáři, oba stejní, hloupí, prospěcháři
Luka Lukič Zauchov - školní inspektor
Artěmij Filipovič Brusinka - špitální inspektor
Kristián Ivanovič Krágler - místní lékař, neumí rusky, líný
DĚJ:
Do malého okresního městečka dojde zpráva, že jej má navštívit revizor.
Místní veřejní činitelé se ihned schází a radí se, co budou dělat, protože všichni jsou velkými hříšníky, nechávají se uplácet, a všelijak využívají svého postavení pro sebe; celé městečko je prolezlé neřestmi.
Velké a rychlé přípravy, které mají naoko obalamutit revizora, vrcholí v okamžiku, kdy se v místním hostinci ubytuje mladý, nevýznamný úředník Chlestakov, který pouze projíždí za svým otcem.
Začíná se živit na dluh, a je ihned pro svoje podezřelé chování a mírné vychloubání považován za revizora.
Je zván na večeře, do domu hejtmana, jsou mu nabízeny půjčky a dokonce i hejtmanova dcera.
Ihned pohostinnosti využívá, chvástá se a baví, ale ze začátku nechápe příčinu pohostinnosti. Až později s pomocí svého sluhy (Osipa) odhalí, že je považován za revizora. Od každého si ještě důvěrně vypůjčí peníze, a poté spěšně opouští město. Den na to všichni zjistí, že živili úplně nevýznamného člověka, a záhy přijíždí skutečný revizor...
Účinkují:
Hejtman: Miroslav Donutil
Anna Andrejevna: Jana Boušková
Marja Antonovna: Antonie Talacková
Okresní soudce: Jan Hartl
Správce špitálu: Bronislav Poloczek / Igor Bareš / Oldřich Vlček
Poštmistr: Vladislav Beneš
Petr Ivanovič Dobčinskij: Vladimír Javorský
Petr Ivanovič Bobčinskij: Jan Hájek
Ivan Chlestakov: Saša Rašilov
Osip: Jan Novotný
Školní inspektor: František Němec
Žena školního inspektora: Zuzana Šavrdová
Dr. Hübner: Boris Hybner
Svistunov: Miroslav Šnajdr
Děržimorda: Vlastimil Přáda
Náčelník policie: Igor Bareš / Rudolf Stärz
Kupec: Miloš Nesvadba
Kupcová: Luba Skořepová
Miška: Rostislav Novák / Michal Kern
Číšník: Filip Rajmont
2024 ©